JEDEN ČLOVĚK – 10 ROLÍ

DRAMATICKÁ VÝCHOVA A ŠKOLA DIVADELNÍ IMPROVIZACE

JEDEN ČLOVĚK – 10 ROLÍ

Způsob jak rychle představit postavu při improvizaci.

Během improvizace se objeví postava, kterou chceme v rychlosti poznat. Režisér na okamžik zastaví hru a požádá hráče, aby k postavě, kterou chceme poznat, přistupovali v různých rolích. Daná postava má za úkol reagovat a přijímat role, které mu spoluhráči určují.
Je dobré dodržovat pravidlo, aby jednotlivé role nazasahovali do probíhajícího děje.

Techniku používáme zejména při volné improvizaci bez diváků, ale lze využít i při představení.

Přiklad

Jednou jsme hráli příběh, ve kterém figurovala matka a dcera. Matka byla značně nedospělá a svoji odpovědnost za život už od nejmladšího věku předávala dceři. Náhle, při oslavě pátých narozenin se ve dveřích objevil otec, který byl do té doby nezvěstný. Rozhodli jsme se ho rychle prozkoumat.
Požádal jsem děti, ať přistupují k otci a každé pronese krátký monolog z je kterého pochopíme, jaké v životě zastává role.

První dítě: Nějak mi v tom motoru klepe, potřebuju, ať se na to podíváte.
Otec: Jasně, nechte mi to tady, Kouknu se na to.
Učitel: Aha, otec umí opravovat auta.
Druhé dítě: Podívej se na svého bratra, ten má ženu, děti, dům a ty? Pořád bydlíš u mě, ale já už chci mít taky svůj život.
Otec: Dej mi pokoj mami, jdu ven.
Učitel: Chápu, otec stále bydlí u své matky.
Třetí dítě: Máš pro mě ten heroin?
Otec: Říkal jsem ti, ať nikdy nechodíš ke mně domů.
Učitel: Chápu správně, že otec je drogový dealer?
Třetí dítě: Jo. Ale takovej ten nicka.
Čtvrté dítě začne rapovat, otec se přidá, rapují spolu.
Učitel: Otec je zpěvák?
Čtvrté dítě: Hej kámo, až jednou vylezeme z týhle garáže, svět nám bude ležet u nohou. Hej hou.

Postupně se dozvídáme, že otec žije ve svém světě, kam se dítě nehodí. Během okamžiku je nám poměrně zřejmé, proč se v životě své dcery příliš nevyskytoval.